HPV infekce kůže

40_33_55

Benigní produktivní změny na kůži asi 10% infikovaných osob jsou veruky (bradavice), na sliznicích papi­lomy. Přenášejí se přímým kontaktem nebo kontaminovanými porézními předměty. Anatomická léze na kůži či sliznici je patrná někdy již po několika týdnech, někdy až za rok i delší dobu

Verruca vulgaris

Verruca vulgaris (angl. common warts) se projevuje hyper­keratotickými papulonoduly na rukou, pažích a končetinách, kdekoli na neochlupené kůži, léze přisedlé až stopkaté, běžné v dětství (nevyzrálá buněčná imunitní odezva), u řezníků, prodavačů drůbeže a ryb. Zvláštní profesionální vnímavost („butcher's warts" – HPV2 aHPV7) nebyla ještě zcela vysvětlena. 10× větší je i prevalence u dětí i dospělých satopií a u dospělých simunosupresí. Viry, které způsobují vznik veruk (HPV 1, 2, 4, 7, 27, 57, 60, 65), mají afinitu ke keratinizované epidermis a nejsou příčinou vzniku genitálních kondylomů. Výjimkou jsou orální i genitální léze z autoinokulace (HPV 2 ij iné).

U malých dětí je obvyklé spontánní zhojení, v polovině případů do dvou let. Problémem mohou být veruky periunguální, vyžadující individuální volbu léčby. Pozoruhodné tloušťky mohou dosahovat veruky planto-palmární (HPV 1, HPV 2): mohou mít cystickou složku a vzácně typ mozaiky.

Verruca plana

Verruca plana (HPV 3, 10 a někdy 2) jsou drobné měkké papuly průměru 1–4mm, vystupující méně než 1 mm nad nivó okolí, tvarů rozeklaných pohoří a údolí, sporuchami pigmentace (bělavé a bledě hnědavé), na krku, tvářích, končetinách, u adolescentů bolestivé. Jsou kosmetickým problémem na nekryté kůži. Převážně provázejí imunologický deficit.

Epidermodysplasia verruciformis

Epidermodysplasia verruciformis může být z 10% důsledkem příbuzenského zplození, na podkladě autozomální recesivní dědičnosti, většinou však provází imunosupresi. Celoživotní chronická infekce kůže viry HPV, podobná seboroické dermatitis, se projevuje od dětství nebo dospívání v podobě plochých a rudohnědých exofytických papilomů na trupu, končetinách, tvářích i ušních lalůčcích. Vlivem UV záření se zvolna transformují ve 40 až 60 letech věku. Realizovaný verukózní karcinom má slabou tendenci k metastazování, nepostihuje lymfatické cévy ani uzliny. Kožní změny EV nejsou kontaktně přenosné na zdravého člověka. Zatím bylo popsáno jen 195 onemocnění z východní Evropy a Latinské Ameriky.